Prosím omluvte delší dobu doručování zásilek. Přepravci z kapacitních důvodů mají při doručování zpoždění. Děkujeme za pochopení.

Grilování – věčné téma

Také my přidáme svůj názor, poznatky či zkušenosti. Nicméně je nesmysl psát tento článek v množném čísle, protože grilování je dle mého názoru disciplína, kterou tréninkem a získanými zkušenostmi zdokonalujeme, a i když můžeme kolektivně, výsledek stejně rozhoduje jednotlivec.

Začnu tím, že: „zaplaťpánbůh za Polriecha“. Jsem toho názoru, že pan Polreich, ať názory na jeho osobu se různí (já jsem příznivec), položil základy moderního grilování v Česku. Názorně a srozumitelně předvedl, že na gril nepatří jen párek nevalné jakosti, kuřecí křídlo v solamylu nebo vepřová krkovička s kečupem.

Do doby medializace grilování jsem, jako ostatně většina, zase až tak často negriloval, a už vůbec ne pro zábavu. Chyběly mi fantazie, znalosti, měl jsem strach z experimentování a v podstatě ode mě nikdo nic zvláštního neočekával, každý pokrm u kohokoli chutnal v podstatě stejně. Má norma pro grilovaný pokrm byla, aby to nebylo moc syrové nebo připálené, tzn. základní požadavek se mnoho nelišil od požadavku pračlověka.

V minulosti byla vrcholem mého grilovacího umění snad jen makrela, protože ať si říká kdo chce co chce, tato ryba nepotřebuje nic než sůl a kapku citrónu, a přiznám se, že ani dnes ji negriluji jinak (vlastně kecám, vždy navíc přidám do nitra libeček).

Dříve bylo synonymum pro grilování dřevěné uhlí (ať koupené tak docílené) a plechový gril lakovaný kdoví čím. Když jsem před lety začal prodávat mimo jiné grily, uchvátily mě grily plynové. Tehdy ještě kvalitní, robustní grily s pořádnou grilovací plochou a jednoduchou obsluhou, mě přesvědčily o tom, že grilování na přímém ohni skončí po pár letech v propadlišti dějin. Byl jsem, z hlediska businessu bohužel, jedním z prvních prodejců a zároveň propagátorů plynových grilů v Česku. Jak jsem se mýlil s přesvědčením, že po 2 minutách argumentace přesvědčím zákazníka o tom, že kvalitní plynový gril je ta jediná vhodná volba. I když jsem měl podstatně více minutový monolog, většina zákazníků odcházela s tím známým červeným plechovým grilem za pár stovek (a to v tom lepším případě). Po čase jsem si přiznal, že reakce jsou sice neslučitelné s mým přesvědčením, ale jsou přirozené. Základním a vlastně i rozumným argumentem zákazníka bylo, proč koupit gril za patnáct tisíc, když můžu koupit za čtrnáct tisíc maso a za tisíc korun gril… a navíc, po tom dřevě to tak krásně voní…

S nástupem bohatší a zkušenější konkurence, která dříve než já pochopila, že většinový český zákazník slyší hlavně na cenu, bez ohledu na kvalitu, jsem se rozhodl jít jinou cestou. Nechtěl jsem a nechci být součásti lživých argumentů, že grilování na plechovém roštu v supertenkostěnné konstrukci je to pravé, a bohužel i našeho dodavatele většinová  konkurenční nabídka dohnala k výrobě plechových tenkostěnných „prýgrilů“, budiž mu k dobru, že výrobu po čase zrušil úplně.

Pochopil jsem z vlastní zkušenosti, že omezit se pouze na grilování v pravém smyslu slova je nuda.

Co to je grilování? Jistě se najde ve slovnících nějaká přesná definice, nicméně pro mě toto slovo nyní znamená příjemně strávený čas s rodinou či přáteli u kusu žvance. A je myslím jedno, jestli na terase, zahradě, v kempu či v kuchyni paneláku. Chci říct, že i když ke grilovanému skopovému osmahneme vařené brambory a přidáme trochu spařeného čerstvého zelí, stále griluji.

Můj názor je ten, že pro přípravu jakéhokoli jídla, je důležité vybrat vhodné „nářadí“ dle toho jaký očekávám výsledek. Nepíšu o receptech, chci říci, že když očekávám zvenku křupavý, uvnitř šťavnatý 3 centimetrový hovězí steak, zřejmě jej nezvládnu se zadostiučiněním připravit na dvoukilowattovém domácím grilu. I když jsem někde četl chvalozpěvy, že si někdo konečně připravil steak na takovém grilu, sice ho dělal půl hodiny, ale docílil očekávaného výsledku, steak prý nebyl připálený a hlavně zdravě připravený .... nevím co je zdravého na 400 gramovém steaku :).

Nechci tady definovat co je grilování, co už pečení, co „jen“ vaření. Prostě steak nebo zelenina patří na rozpálenou litinu, buřt na otevřený oheň, koleno na rožeň, ryba na rošt a třeba paella na paelleru (pánev).

A protože mě slovo grilování neomezuje jen pro, ve výsledku hnědý povrch čehokoli, doporučuji, z vlastní zkušenosti, se pustit do experimentování.

Pořiďte si kvalitní rošt, grilovací desku, pánev, hrnec, kotlík, rožeň, přidejte plynový vařič či hořák, vykopejte ohniště (to pro ten rožeň, kotlík a buřty) a „grilujte“. Zdá se vám to mnoho? Vůbec ne, koukněte k nám na web, s námi se dá „grilovat“ za rozumné peníze, u nás pořídíte celou kvalitní výbavičku, s kterou se dají dělat divy. A přidaná hodnota? Soused se svým super plecháčem za polovic nad vámi bude ohrnovat nos … do první návštěvy :).