Kotlíky rozlišujeme nejen dle materiálu, ale také dle způsobu použití.
Tvar kotlíku
Kotlík může mít ploché dno, které praktické pro vaření na vařiči či stojanu nad ohništěm grilu či pece.
Kotlík s polokulatým dnem je vhodný pro vaření v kotlině, na stativu tzv. trojnožce nebo ve stojanu, který zároveň slouží jako ochrana proti větru. Výhodnou je rovnoměrnější rozložení tepla.
Kotlík na ryby
Tvar samotného kotlíku ovlivňuje druh preferovaného pokrmu, který budeme vařit. Polévkový kotlík má užší hrdlo než dno. Obecně se mu říká kotlík na ryby. Polévkový kotlík má užší hrdlo než dno z několika důvodů.
- Zachování tepla: Užší hrdlo pomáhá lépe udržovat teplo uvnitř kotlíku, což je důležité při vaření ryb a dalších pokrmů.
- Zamezení úniku páry: Užší otvor také snižuje únik páry, což může pomoci při přípravě pokrmů na bázi vody, jako jsou polévky nebo dušené ryby.
- Usnadnění plnění: Design kotlíku umožňuje snadnější řešení ingrediencí, protože užší hrdlo zlepšuje přelévání obsahu ven.
- Estetika a funkčnost: Tvar kotlíku může být také výsledkem tradičních designových prvků, které se osvědčily při vaření a manipulaci zejména v Maďarsku.
Celkově má tedy úzké hrdlo přispět k efektivnějšímu vaření a lepší kontrole nad procesem.
Kotlík na guláš
Univerzální kotlík na guláš má tvar otočeného zvonu a to z praktických důvodů. Při přípravě guláše se hmota často míchá, protože se maso nebo houby mohou připalovat. Guláš se s kotlíku nepřelévá a do misek nebo talířů se servíruje přímo, tudíž je potřebný prostor a kontrola při nabírání.
Kotlík na vaječinu a ostatní
Pro vaječinu či jiné hutnější pokrmy je vhodný kotlík na guláš nebo kotlík rovnoměrný s plochým dnem. Rovnoměrný kotlík s plochým dnem zaručí dokonalou kontrolu nad připalováním. Lze z něho pohodlně servírovat nebo jíst přímo.
Materiál kotlíku
Kotlík železný má mnoho výhod v rámci jednoduché údržby, pokud jej správně založíme tzv. Seasoning (sezónování) podobně jako wok pánev se stane nepřilnavým. Lze ho nenáročně čistit a je odolný proti hrubšímu zacházení.
Kotlík hliníkový je dnes méně oblíbený z důvodu panického, nepodložené strachu ze škodlivosti na zdraví. Každé hliníkové nádobí je vyrobeno z tak zvaného potravinářského hliníku.
Při použití potravinářského hliníku je důležité dodržovat určité bezpečnostní standardy, aby se minimalizovalo riziko migrace hliníku do potravin. Například potravinářský hliník by neměl být používán pro skladování kyselých potravin, jako jsou např. rajčatové omáčky, protože kyseliny mohou reagovat s hliníkem.
V každém případě potravinářský hliník je určený pro kontakt s potravinami a je často používán ve formě fólií, nádobí, plechovek a obalů. Tento materiál je oblíbený díky své lehkosti, odolnosti proti korozi a dobré tepelné vodivosti.
Kotlík ocelový smaltovaný je nejoblíbenější, zejména díky snadné údržbě, dobré tepelné vodivosti a tradiční vlastnosti smaltovaného nádobí. Značnou nevýhodou smaltovaného kotlíku je křehkost smaltu, který se z povrchu při neopatrné manipulaci odštípne. Tuto vadu lze opravit různými „enamely“, nicméně tak má smaltovaný kotlík nejkratší životnost se všech druhů.
Kotlík litinový je skvělou volbou pro své dokonalé tepelné vlastnosti, téměř nekonečnou životnost a zlepšování varných vlastností použitím, jednoduše čím starší a používanější tím jsou vlastnosti litiny lepší. Nevýhodou litinového kotlíku je vysoká hmotnost, vyšší nároky na skladování a údržbu. Litinový kotlík je vhodný spíše pro guláš, vaječinu, dušené pokrmy. Není vhodný pro vaření ryb či pokrmů s krátkou dobou přípravy.
Kotlík nerezový má dvě hlavní nesporné výhody. Za prvé, skvěle vypadá, za druhé, má v podstatě nekonečnou životnost. Máme li kotlík tlustostěnný (nad 2 mm), má podobné vlastnosti jako kotlík železný. Tenkostěnný tzv. inox, je náchylný k připalování. Další výhodou je snadná údržba a odolnost proti hrubšímu zacházení.
Kotlík měděný byl v minulosti také velmi oblíbený, zejména pro dokonalou tepelnou vodivost, nenáchylnost k připalování a v neposlední řadě luxusnímu designu. V současnosti se ovšem v měděném nádobí vařit nedoporučuje díky možným zdravotním komplikacím, protože měď jako kov se uvolňuje po zahřátí ve styku s kyselými potravinami a také je jisté riziko požití tzv. měděnky (koroze mědi), která je jedovatá.
Závěrem. Kotlík na guláš vybereme dle vlastních preferencí. Jak často a kde ho budeme používat, jakou energii chceme vynaložit do údržby, jak nám záleží na designu a celkových vlastnostech. Za nás je nejméně vhodný kotlík z nerezové oceli resp. tzv. inox materiálu.